Můj blog

Učitelé jako sezónní dělníci

Školy propouštějí učitele na konci června, ti se octnou o prázdninách na úřadě práce. V lepším případě jsou na začátku září přijati zpět do školy. Škola ušetří pár korun a prestiž kantorského povolání dostává další ránu.

Dřív se tak zacházelo jen s učiteli - důchodci, v posledních letech se ale učitel v létě nezaměstnaný pomalu stává běžným jevem. Že by se rodila nová profesní skupina – během roku učitel, v létě sezónní dělník?  

Je dobře, že k tomu ministerstvo školství nemlčí jako v uplynulých letech, že se konečně razantně ozvalo.

Otázka je, jestli ty ministerské výkřiky někomu pomohou. Copak stačí zvolat, ať se postižený učitel přihlásí u nás na ministerstvu, my mu pomůžeme, my jeho problém vyřešíme? Jeho jméno neprozradíme a pošleme na školu inspekci, aby zjednala pořádek.

Učitelé ve školách ale znají své prostředí, dobře vědí, jak bezzubá školní inspekce je a také mají povědomí o právních kompetencích ředitelů škol. Pokud budou chtít na škole dál zůstat, musí mlčet.

K žádné nápravě tak nedojde a další ze spletitého klubka problémů našeho školství si bude dál žít svým životem.

Protože prostě nejde  o náhodný a izolovaný jev, který je možno jen tak jednoduše napravit. Je to bohužel jeden z mnoha projevů celkového marasmu, do kterého naše školství zabředává čím dál tím víc. V zájmu objektivity je třeba říct, že ředitelům škol v  podfinancovaném systému nezbývá než šetřit každou korunu, byť jsou přitom občas s etikou na štíru. Zlepšení by mohly přinést opravdové systémové změny a ty se zdají v nedohlednu.