Čeho chci dosáhnout v našem školství
Čeho chci dosáhnout v našem školství
Učitelům vyšší platy a rákosku do ruky Zejména s tou rákoskou je to samozřejmě nadsázka. Jsem ale přesvědčena, že v našem školství převažují v posledních letech negativní trendy, které se nedaří zastavit a které se naopak postupem času prohlubují. A učitelé prostě potřebují více nástrojů, jak jim čelit. Klesající populační křivka doprovázená v devadesátých letech nárůstem počtu škol a oborů vedou k poklesu kvality vzdělávání. Systém financování “na žáka” - bohužel nikdo dosud nevymyslel lepší - také náročnosti výuky nepřidává. Dlouhodobě podfinancované školství vede mimo jiné k tomu, že mladí kvalifikovaní pedagogové do škol nenastupují. Kurikulární reforma založená na původně nesporně dobrých myšlenkách přerostla v administrativního molocha a její dobré myšlenky jsou často interpretovány zjednodušeně či dokonce chybně. Jedna reforma stíhá druhou a jen jedno platí pořád. Chybějí peníze a to čím dál tím víc. Hlasy kantorů unisono varují: Děti toho umějí čím dál méně, zato jsou čím dál sebevědomější, ale také agresivnější. A také jejich rodiče. Co s tím dělat? Co s tím mohu já osobně dělat? Dají se tyto trendy zastavit? Pokud ano, tak jak? Jak já osobně mohu přispět k tomu, aby vzdělávání nebylo prioritou všech vlád jen na papíře? To jsou otázky, které si kladu stále i ve chvílích, kdy mám při hlasování ve sněmovně jeden z dvou set hlasů. Věřte, že obsah věty v titulku je tím vodítkem, které vede mou ruku.